Milan Pacanda dal s největší pravděpodobností znojemskému fotbalu vale a zmizel nejen odsud, ale patrně i z republiky, protože tuzemští věřitelé by mu pravděpodobně začali bubnovat na dveře čím dál hlasitěji. Jedině čas ukáže, zda Paci odešel definitivně. O tom, zda se na trávník vrátí, dnes rozhoduje výhradně jen on sám, aniž by v této chvíli kohokoli poslouchal.
Stačilo by, kdyby jen naslouchal, ale on nezvedá telefony, změnil si mobilní číslo, přestal komunikovat se všemi, kteří mu nabídli pomocnou ruku a jejichž důvěru zklamal. Znovu byl prý spatřen v kasinu...
Zklamal, přestože měl ve Znojmě zástupy fanoušků i lidí, kteří mu nezištně pomáhali. Především ale zklamal majitele znojemského fotbalového klubu Otu Kohoutka, jenž mu vytvořil takové hráčské i existenční podmínky, o jakých se Milanovi nikdy ani nesnilo. „Dost dobře nedokážu vyjádřit, jak moc mu jsem za všechno, co pro mě udělal, vděčný. Snažím se mu to vrátit tím, že na trávníku odvádím maximum,“ tvrdil ještě nedávno na Kohoutkovu adresu. Dnes se ovšem zachoval tak, jako kdyby na všechno zapomněl.
Proto vedení klubu zůstalo naprosto bezmocné, když Milan přestal chodit na tréninky a boj se svými démony deprese začal znovu prohrávat. Stalo se tak v okamžiku, kdy se rozešel s partnerkou.
Strávil jsem s Milanem Pacandou v posledních měsících desítky hodin, protože jsme spolu připravovali knihu, která měla vyjít v příštím roce. Měla se jmenovat příznačně: Život jako úspěšný průser. O průser jde mimo jakoukoli pochybnost, ale jen samotný Pacanda ví, zdali bude nakonec úspěšný, nebo neúspěšný.
Nejen o tom si můžete více přečíst ve Znojemsku č. 49, které vychází v úterý 6. prosince. Milan Pacanda v exluzivním rozhovoru promluvil o svém gamblerství i o pokusu o sebevraždu.
