Má číslo 17 na tvých zádech nějaký skrytý význam? Něco jako, že jsi začal hrát ve svých 17-ti letech?
Určitě bych v tom nehledal nějaký skrytý význam. Danieli, myslím si, že s tvým přehledem o všech datech narození v týmu, který je mimochodem na našich domácích zápasech vyhlášený, nemusíš moc dlouho přemýšlet nad významem čísla mého dresu. Narodil jsem se přeci 17. května! (úsměv)
Ondro, vím, že americký fotbal hraješ už dlouho, a protože tomuhle sportu i dost rozumíš, předpokládal bych, že budeš patřit k zakládajícím členům Znojmo Knights. Je to tak?
Není tomu tak, nepatřím mezi zakládající členy Knights. K fotbalu jsem se dostal před 6 lety přes bratrance Kubu Smrčku, který měl tou dobou už jednu sezonu za sebou. Úplně jsem nezažil oldschool začátky Knights na škváře a turnajích, ale umělku v Jevišovicích, staré dresy i trošku jiný fotbal v sedmičkové lize jsem už zažil. Myslím si, že mi to dává trošku výhodu před služebně mladšíma klukama, a proto si taky daleko víc užívám současný stav znojemského amerického fotbalu.
To že jsi pronikl do tajů pravidel, se hodilo i mně, protože když já začínal ve Znojmo Knights před 4 roky, vybavím si hlavně tebe. A taky tvoje kladné vlastnosti, jako jsou vstřícnost, ochota, a hlavně pochopení, s nimiž se věnuješ každý rok dalším nováčkům, kteří začínají americký fotbal hrát. Je tahle tvoje spoluúčast při formování nových tváří pro tým hned od prvopočátku určená nebo je automatická?
Úplně si nemyslím, že bych nějak zásadně pronikl do tajů pravidel, na to asi budu muset ještě nějaký pátek hrát (úsměv). Ta spoluúčast je pro nás, co hrajeme, už delší dobu, automatická. Je to dáno tím, že náš počet koučů není úplně velký, takže se snažíme všichni nějakým dílem přispět k formování nových hráčů. Každý se staráme vždycky o lidi na naší pozici, takže rozhodně nejsem jediný, kdo je schopen takto vypomoci. No a co se týká mých kladných vlastností, možná by někteří kluci z týmu měli jiný názor (smích)...
Hru dokážeš každou novou sezonu trpělivě vysvětlovat a trpělivost využíváš i na trávníku při boji. Nepamatuji si, že bys byl někdy označen jako ten, kdo dal faul nebo ten, kdo hrál proti pravidlům. Proto tě pokládám za nejslušnějšího hráče na hřišti. Je to tak, nebo je to zdání?
Jak jsem říkal, možná by někdo v týmu mohl tvrdit právě opak. Každopádně je pravda, že nepatřím k největším rafanům na hřišti. Fotbal si chci užívat, takže v momentě, kdy začnou být na hřišti moc velké emoce, snažím se je klidnit a zasmát se tomu. Smích je totiž někdy pro protihráče o dost horší než nějaký konflikt mimo pravidla, a to mě baví. Ale myslím si, že zdání klame a v týmu máme daleko větší slušňáky, třeba Leoš Lang, to je prý anděl. (smích)
Někteří z týmu Znojmo Knights mají svou fyziognomií i charismatem velmi blízko k modelingu. Řekl bych, že ani ty by ses na módním molu neztratil…
… myslím si, že bych se ztratil celkem rychle.
Navíc na propagačních materiálech a reklamních plakátech předminulou sezonu ti to dle slov a chvály jiných moc slušelo…
No dobře, ale na tohle asi můžu říct jen…díky (smích)
To, že dobře vypadáš, je de facto i výsledkem tvého vysokoškolského studijního plánu. V týmu se ví, že se zabýváš nutriční problematikou. Lidověji napsáno, dokážeš doporučit správné jídlo a výživu ke sportovnímu podílu v životě konkrétního člověka. Máš i pro jiné zájemce než z řad kluků v týmu otevřenou nějakou svou poradnu?
Mám vystudován obor Regenerace a výživa ve sportu a nyní pokračuji dál na magisterském oboru Kondiční trenér. Výživu jako takovou už nějak zásadně neřeším. Jsem schopný poradit a pomoci, ale mým hlavním zaměřením je kondiční a silová příprava ve sportu. Je fajn, že se můžu v tomto ohledu dost realizovat v rámci našeho týmu, kde se spolu s Davidem Burianem snažíme o systematickou kondiční přípravu celého týmu. Dle slov soupeřů se nám to asi celkem daří, protože nás všichni považují za velice fyzický a silný tým. Svoji „poradnu“ nikde nemám, ale působím jako kondiční trenér ve Znojmě a Brně.
Teď si dovolím jednu osobní otázku; Ondro, zdravému životnímu stylu či sportovní zdravovědě se věnuje také tvoje přítelkyně Tereza, která je i týmovou fyzioterapeutkou. Nežárlíš?
Terka je naší týmovou fyzioterapeutkou, která nás všechny drží pohromadě tak, abychom jsme se fyzicky nerozpadli. Je to velká pomoc hlavně při zápasech. Spousta kluků její služby začíná využívat i mimo zápasy tak, aby byli schopni hrát co nejdéle a zdravě. Za to jí patří velký dík. No a jestli žárlím? No jasně vždyť ji před zápasem obletuje čtyřicet chlapů, to není normální (smích).
A úplně poslední otázka se vztahuje k tvému příjmení. Jméno Kubák je v týmu Znojmo Knights ve dvou provedeních. Ty v senior týmu a Vojtěch u flagu. Nejenom mne by jistě zajímalo, zda jsi Vojtu k americkému fotbalu přivedl ty nebo ho chtěl hrát sám od sebe? Věnuješ se mu taky s takovou maximální péčí a vstřícností jako nám ostatním?
Bratr začal s fotbalem myslím sám od sebe. Neměl k tomu daleko, protože fotbal se stal v podstatě rodinným sportem, je u nás už třetím americkým fotbalistou. Vojta je podle mě hodně velký talent a fotbalu rozumí jako málokdo z nás. Z flagu už se posunul k juniorům, kde se teď snažíme budovat větší základnu a příští rok se už bude posouvat mezi nás. Docela bych si přál nastoupit s bráchou na hřiště ve stejných dresech. Snad se nám to povede.
Ondro, já věřím, že se to povede a nebude to dlouho trvat. A taky ti děkuji za rozhovor.
Daniel Rubeš
