„Ano, po suchém jaru jsme už ani neočekávali, že začnou tak krásně růst. Způsobil to vydatný déšť, dobře reagovaly hlavně takzvané saprotrofní houby, které k výživě používají rostlinné zbytky, třeba listí anebo různé zbytky větví. Patří mezi ně pochopitelně také bedla vysoká. Potřebuje totiž hodně vody a teplé počasí, což se sešlo,“ potvrdil Radomír Němec.
Někteří lidé si ale mohou splést bedlu vysokou s bedlou červenající a zahradní. Tento druh u přecitlivělých jedinců způsobuje žaludeční nevolnost. Pozná se jednoduše. Na řezu nebo při poškrábání nejprve zoranžoví, posléze zčervená. Roste hlavně na polích a u silnice. Bedla vysoká, ze které se smaží výborné vegetariánské řízky, čeká na fajnšmekry především v listnatých a jehličnatých lesích. Houbaři hlásí její výskyt u Kravska, Olbramkostela, hlavně ale v západní části regionu, v okolí Lukova, Vranova nebo také u Korolup.
Růst ovšem začaly už ale také praváci - hřib dubový a žlutomasý, dále křemenáč osikový či kozák habrový.
Co všechno je možné v regionu ještě nasbírat a bez zbytečných zdravotních rizik, se zájemci dozvědí i na tradiční výstavě hub v Jihomoravském muzeu, otevřené letos 12. října. Výstavu zahájí Marek Čapoun, spoluautor knihy Houbařský rok na Znojemsku.
-jan-
