Martine, ty ses u týmu začal objevovat teprve před dvěma lety, když se Znojmo Knights rozhodl odejít z české ligy a přejít do ligy rakouské. Jak k tomu došlo, že jsi byl angažován?
Americký fotbal, tedy NFL, sleduji Danieli již dlouhou dobu. Uchvátil mě tento tvrdý, ale férový sport. Na zápasy Knights jsem začal chodit v roce 2015. Byl jsem i na finálovém zápase proti Vysočina Gladiators, při kterém Knights vyhráli Iron Bowl trofej. To byl pro mě zcela úžasný zážitek. Poté jsem kontaktoval Radima Petříčka, a spolupráce, která začala v lednu následujícího roku, byla na světě. Letošní sezona byla tedy u týmu už má třetí!
Dnes jsi na trénincích vídán jako první asistent hlavního trenéra, ale při zápasech nejsi vůbec vidět. Jak to?
Já těsně před zápasem vždycky zamířím směr nejvyšší místo na tribuně, abych měl co nejlepší výhled na hřiště. Z tohoto místa pak informuji o dění na hřišti hlavního trenéra Radima Pařízka. Snažím se sledovat vše, co je pro Radima důležité. Vždy mi řekne, na co se mám zaměřit. Soupeřovo rozestavění na hřišti, kam směřují jejich běhy nebo hody; kde je jejich slabina, přes kterého soupeřova hráče lze nejsnadněji projít. Snažím se najít nějaký systém v soupeřově hře.
Dokážeš tedy pro čtenáře popsat, co je hlavní náplní tvé práce u týmu Znojmo Knights? Vím, že ty nemáš na starost jen onu příslovečnou pomoc při tréninku a hlídání při zápasech. Ty máš na starost také veškerou administrativu spojenou s fungováním klubu v rakouské lize, nemýlím-li se.
Máš pravdu, Danieli, u Znojmo Knights jsem kontaktní osoba pro AFBÖ, tedy česky: pro jejich American Football Bund Österreich, tedy pro americko fotbalovou ligu Rakouska. V průběhu sezony 2016 se vedení Knights rozhodlo, že se tým vydá úplně novou cestou, a volba byla jasná. V Rakousku má americký fotbal dlouholetou tradici. Bezkontaktní forma tzv. flag se například hraje nejen v asociačních soutěžích, ale také i v rakouské školní lize. To znamená, že děti mají lepší předpoklady pro další rozvoj v tomto sportu než u nás. Dále jsem ještě v kontaktu s komisařem ligy a s rozhodčími.
Fanoušci znojemského amerického fotbalu si jistě všimli i dalších dvou jmen se stejným příjmením, jako je tvoje. Filip a Tobias Rygr. Oba jsou to synové? Tobias začínal trénovat před několika lety a Filip tuším hraje snad nějakou ligu amerického fotbalu také.
Ano. Tobiase jsi na trénincích potkával, ale dal přednost jako já té teoretické stránce fotbalu. Filip získává herní zkušenosti v juniorce Brno Sígrs. Letošní juniorská sezona, která začíná již tuto neděli, bude jeho třetí. Ale již příští rok bych si moc přál integrovat ho do týmu u nás ve Znojmě.
Tým Znojmo Knights postoupil znovu do další, již druhé divize. Jak vidíš naše šance či přímo naděje na úspěch v té vyšší soutěži?
„Jelikož je naše výkonost rok od roku mnohem lepší, věřím, že šance na úspěch i v této divizi je reálná. Je však potřeba zdůraznit, že skok z III. do II. divize bude větší než vloni. Je to přece soutěž v druhé nejlepší lize v Evropě. Týmy budou lepší jak po herní, tak i po fyzické stránce. Očekáváme mnohem vyrovnanější zápasy než dosud. Nehledě na to, že v této divizi jsou již povoleni takzvaní importi, tedy hráči, kteří hráli například v kolébce tohoto sportu ve státech v college soutěžích, či dokonce v NFL. Uvidíme.“
Celou dobu se bavíme o americkém fotbale, ale měl jsi před tím, než jsi k týmu nastoupil, nějakou jinou sportovní zkušenost? Hrál jsi aktivně nějaký sport?
Jako snad skoro každý kluk jsem za mlada hrál kopanou. Ale hlavní sport byl pro mě vždy hokej. Hrával jsem i v rakouském Grazu, tedy ve Štýrském Hradci, ale to je již několik let zpět.
Poslední otázkou se tě přímo zeptám, proč taky nehraješ americký fotbal? Rozumíš tomu, a navíc jsi ve věku, něco po čtyřicítce, v němž hodně kluků stále aktivně hraje.
Danieli, každý v týmu má svoji pozici. Někdo na hřišti, někdo mimo hrací plochu.
Rozumím, Martine, a vím, že ty jsi ten, který zůstává v zákulisí i mimo hlavní hledáčky kamer a fotoaparátů. Děkuji za rozhovor i za možnost, představit tě právě proto na chvíli čtenářům Znojemska.
Daniel Rubeš
