Kde všude jste závodil po nedávném cyklistickém svátku v Hodonicích?
Hned následující týden na Mistrovství Evropy ve Žďáru n/S, získal jsem bronzovou medaili v časovce a v silničním závodě jsem dojel čtvrtý.
Měl jste radost z posledního duhového trikotu a mistrovského titulu v časovce? Kolik takových ocenění jste za svou kariéru získal a kterých úspěchů si nejvíce vážíte?
Samozřejmě, že mně to potěšilo, i vzhledem k tomu, že letos v této kategorii končím a příští rok přecházím do věkově starší. Je to můj třetí mistrovský titul. Nejvíce si cením výsledků v závodech mistrovství Evropy, letos to byla třetí medaile a mistrovství světa , kde jsem byl nejhůře osmý. Zanedbatelné nejsou ani výsledky v domácí soutěži Extraligy Masters.
Jak se Vám pořád jezdí, nedeprimuje Vás třeba dravá jízda těch mladých cyklistů při etapových závodech?
Zatím si nestěžuji. Výkony, které předvádějí ve světových závodech jsou někdy až neuvěřitelné a obdivuji je.
Morálka lidí všeobecně poklesla a takové pojmy jako obyčejná lidská zdvořilost, slušnost či poctivost se většinou již nenosí. Jak je to s gentlemanstvím mezi cyklisty?
Určitě i ve sportu se odráží stav společnosti a tak se najdou i mezi cyklisty různí lidé. Slušní , poctiví, ale i jejich negativní protějšky.
Co máte na kole nejraději, co Vám „sedí“ a naopak – sjezdy, stoupání, těžší převody, spurty, taktická nebo rytmická jízda, tempařina?
Jsem spíše tempařský typ, ale stoupání , sjezdy ani těžké převody mi nedělají problémy. Rezervy mám v koncovkách závodů , nejsem typem spurtera.
Co říkáte na to, že v Šumperku obhájila titul mistryně republiky v časovce olympijská vítězka v rychlobruslení Martina Sáblíková?
Nijak mně to nepřekvapilo. Při její tréninkové morálce a podmínkách , které teď má , se to dalo předpokládat a rychlobruslení je také hlavně o nohách. Až se trochu více s kolem sžije, může dosáhnout dobrých výsledků i v těžší konkurenci.
Láká Vás nebo jezdíte i cyklokros?
Jel jsem za mlada několik cyklokrosů, ale nijak mě to nechytlo.
Cyklistika je hodně o vůli, ale i o kvalitním vybavení. Je to tak?
Jistě, bez silné vůle by to nešlo. Ale i vybavení je dnes důležité, technika udělala za poslední roky velký skok dopředu.
Měl jste či stále máte nějaké vysněné mety v cyklistice?
Žádné mety jsem si nikdy nedával. Snažím se poctivě jezdit a trénovat. No a když přijde nějaký úspěch, tak jsem samozřejmě rád.
Jak vypadá Váš režim den před závodem a jak se občerstvujete v jeho průběhu?
Určitě ne tak, že bych si dal vepřo - knedlo a zalil to dvanáctkou. Něco výživného, ale lehkého a dostatek tekutin. Při závodě záleží na jeho délce. Základem je opět dostatek tekutin a k tomu nějaký energetický gel nebo tyčinky.
Bolí Vás po těžké cyklistické dřině nohy?
Někdy nejen nohy, ale i celý člověk.....
Už jste někdy zažil to, čemu se říká „žaket?“
Každý, kdo jezdí více na kole, to určitě někdy zažil. Není to nic příjemného.
Připouštíte si, že přijde doba, kdy budete muset se závodní cyklistikou přestat?
V mém věku s tím musím samozřejmě počítat a někdy se na to docela těším. Je to časově hodně náročné.
Fandí a podporuje Vás rodina?
Určitě, bez toho by to asi ani nešlo. Jsem jim za to vděčný. Zároveň bych chtěl poděkovat i Cyklo Klubu Kučera za jeho podporu.
Věnujete se také cykloturistice anebo dáváte přednost jiným rekreačním sportům?
Cykloturistika mně nikdy nelákala a na jiné sporty už není moc čas.
Jakým způsobem čelíte onemocnění z nachlazení? Měl jste nějaká vážnější zranění?
Pokud možno neprochladnout a dát tělu vše co potřebuje. Zatím to celkem funguje. Až na nějaké drobnosti jsem nic vážnějšího neměl.
Troufl byste si jako světový mistr Josef Zimovčák na vysokém kole (po staročesku kostitřasu) zvládnout takové závody jak Tour de France nebo italské Giro?
Je to trochu o něčem jiném. Pokud by se mi vůbec na to podařilo vylézt a po dlouhém tréninku, tak to bych mohl kousek ujet. Ale jak z toho dolů ?
Za rozhovor poděkoval, ještě tisíce kilometrů bez nehody a nějaký ten duhový trikot k tomu popřál poctivému dříči Novákovi Ladislav Bastl.
