Pracovníky Městského úřadu udivuje svou aktivitou. Letos si k nim opět přišel suverénně zaplatit popelnice. Čemu vůbec vděčí za svou dlouhověkost? „Pil jsem kozí mléko a žil na vesnici. Kouřit jsem přestal v důchodu, nepiju a alimenty neplatím,“ zavtipkoval. Vliv na dlouhý život má podle něj i pohyb.
Pro děti dnešní doby je například už absolutně nepředstavitelné, že by chodily jako on každý den pěšky do měšťanky z Kravska do Znojma a zpět. Souhlasí s ním Radoslav Kraus, ředitel Okresní správy sociálního zabezpečení ve Znojmě, který každému stoletému občanovi při příležitosti jeho narozenin chodí gratulovat a setkání s nimi považuje za velmi inspirativní.
„Obávám se, že při našem způsobu života se už takového věku jako pan Štola dožívat nebudeme. Patří ještě k těm lidem, co žili zdravě, skromně a byli fyzicky velmi aktivní. Tvrdě pracovali například v lese, na poli,“ hodnotí Radoslav Kraus, jenž rád vzpomíná také na Jana Brzkovského, rodáka z Rybníků u Moravského Krumlova, který měl stoleté narozeniny před pěti lety a oslavil je s celou rozvětvenou rodinou ve velkém stylu v Žabčicích u Brna. Bohužel, letošního půlkulatého jubilea se už ale nedožil...
O tom, kolik má konkrétně znojemský region k dnešnímu dni obyvatel s věkem nad sto let, nevede Okresní správa sociálního zabezpečení žádnou statistiku. Přehled mají jen jednotlivá města a obce. V samotném Znojmě druhou nejstarší občankou po panu Štolovi je stodvouletá Ludmila Čejková. Ke stoletým se letos přiřadila také Zdeňka Větrovská.
K dalším nejstarším obyvatelům v regionu patří Marie Sližíková z Valtrovic, má devět dětí sedmdesát osm vnoučat, pravnoučat a prapravnoučat, a v občance datum narození 1. srpen 1918. Naopak rozlohou daleko větší Hrušovany žádnou stoletou či stoletého nemají, nevědí o nikom takovém ani v Moravském Krumlově.
Ostatně, věk je relativní. Jak řekl francouzský spisovatel Henri Duvernois, mladí můžeme být vlastně pořád. Je ho třeba jen umět prožít a rozhodnout se pro ně v jakémkoliv věku.
Alžběta Janíčková
