Přitom už výčet aktivit zkušeného přednášejícího vzbuzoval zvědavost: záhadolog, monarchista, hledač pokladů, účastník mnoha expedic, člen rady Klubu psychotroniky a UFO, držitel bronzové medaile v celopolských závodech hledačů pokladů s detektory kovů a také držitel ceny Egona Erwina Kische za knihu Největší tajemství Třetí říše.
A právě o této knize přijel Milan Zacha Kučera do znojemské knihovny vyprávět.
Píše se rok 1945, a poražení fašisté se v důsledku rychlého postupu Rudé armády rozhodli evakuovat z Polska tři sta tun nakradeného zlata! Naložili je na obrněný „zlatý“ vlak, jenže ten do cíle nikdy nedojel. Ztratil se údajně někde po cestě. Je to legenda, nebo pravda? Před časem sice rozvířily hladinu veřejného mínění zprávy o jeho objevu, zvěsti polských médií o legendárním vlaku nicméně utichly.
Jednou z verzí je, že vlak fašisté ukryli do tajemných podzemních chodeb hradu Książ v Dolním Slezsku. Až do hloubky padesáti metrů je za nelidských podmínek vytesali vězňové z blízkých koncentračních táborů. Chodby měly mimo jiné sloužit jako úkryt pro samotného Adolfa Hitlera. Dolů bylo možné se dostat za několik minut přímo z hradního apartmánu výtahem. Trochu to připomíná scény z filmu Fantomas.
Další výtah s neobvykle velkými rozměry byl vybudován přímo na nádvoří.
Podle některých přeživších svědků mělo podzemí původně jiné členění, než jak je známo dnes. V současnosti je z něho veřejnosti přístupná jen část. Samotné místnosti hradu pak byly během války přestavované a jedna z nich odpovídá přesným rozměrům vzácné Jantarové komnaty. Její osud je od roku 1945 také neznámý.
Hrad dlouho po válce okupovala Rudá armáda, co se zde dělo za jejího působení, je nejasné. Pokud se hledané poklady neukrývají zde, kde tedy jsou?
Tajemné prostory pod hradem Książ nejsou zdaleka jediné. Poklady mohou být i v dalších podzemních chodbách v blízkých Sovích horách na jihu Polska, vykutaných do země koncem druhé světové války také ve jménu Vůdce. Jsou známé pod krycím jménem Riese a jde o komplex sedmi podzemních staveb, jedněch z nejrozsáhlejších v dějinách fašistického Německa.
Dodnes není jasné, k čemu štoly a obrovské podzemní haly sloužily. Spekuluje se o tajných laboratořích. Jedna záhada stíhá druhou. Tou největší, a na přednášce nevyřčenou, však stále zůstává: Jak mohlo fašistické šílenství vůbec propuknout? Jak je možné, že jsme ve střední Evropě dopustili budování koncentračních táborů, ve kterých zemřelo brutálním způsobem podle odhadů přes šest milionů. Denně jich šly na porážku do plynových komor tisíce.
Jak to, že jsme zapomněli být lidmi?
text : -jan-
foto: archiv knihovny
