Reklama
 

Miniaplikace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 





BlueBoard.cz

Bouře na znojemském gymplu

Bouře na znojemském gymplu (GPOA – Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola) je transparentní zaměstnavatelsko-zaměstnaneckou šarvátkou, v jejímž jádru nejde o nic jiného než o peníze. 

Na gymnáziu o sobě dává vědět menší skupina kantorů (zhruba pětičlenná) v čele s Dagmarou Štrausovou a s Alicí Polášek, které jsou přesvědčeny, že je ředitel Leoš Gretz diskriminuje a upírá finance, na něž mají nárok. Větší skupina kantorů (víc než sedmdesátičlenná) pak stojí za ředitelem, protože je mírně nazlobena z toho, co se nezakrytě hlásá o jejich škole a na čemž údajně není zbla pravdy.
 
Jestliže jsou na gymnáziu vystopovatelná další seskupení přiklánějící se k té, či oné straně, anebo stojící ve stínu, jejich význam z hlediska hlasitosti zůstává marginální. Není o nich slyšet.
 

Leoš Gretz versus Dagmar Štrausová

Nejistý je výsledek sporu, jisté naopak to, že nervy mnohých jsou na pochodu. Navíc konfrontace vyhřezla na stránky novin, takže se prádlo pere veřejně, přičemž doteď není zcela jasné, jak moc je špinavé a zdali očistu vůbec potřebuje.
 
Zajistit bezchybný chod školního organismu nebyla žádná legrace ani v dobách kantora Halfara, natožpak dneska, když vzniknou potíže tohoto druhu a nikdo se do jejich řešení nehrne o překot, protože je narušován složitý chod instituce, již je nutno kočírovat velmi citlivě. 
 
Věc se má následovně. Abych zbytečně nedusil čtenáře informačním smogem, musím být brutálně stručný. Ředitel Leoš Gretz versus učitelka Dagmar Štrausová, za níž stojí – jak ona sama naší redakci ústně potvrdila – dalších pět kolegů, kteří ji otevřeně podporují. Proti vedení školy se však veřejně vyslovil i další zaměstnanec školy a současně předseda místní základní organizace Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Vladislav Krčál. Nespokojenců je prý ovšem víc, což nám potvrdil jiný zdroj, jenž si striktně nepřál být jmenován: „Lidé se dnes už zase bojí vyslovit svůj názor, a tím méně učitelé, kteří nikdy příliš velkou srdnatostí neoplývali...“ 
 
Petice zaměstnanců, které byly doručeny naší redakci, ale hovoří spíše o opaku, když tu poslední na podporu ředitele, která byla odeslána Krajskému úřadu, podepsalo 72 zaměstnanců! Dosud není zcela zřejmě, na čí popud se na Gymnáziu, Střední pedagogické škole, Obchodní akademii a Jazykové škole objevili zástupci oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj, aby zjistili, jak moc je situace výbušná. Kontrolní řízení trvalo více než pět měsíců a dosud skončeno úplně není. 
 
Na vydané kontrolní nálezy reagovalo gymnázium pohotově a podalo proti nim námitky. Ty ovšem inspektorát zamítl. Jak sdělil našemu listu ředitel Gretz, nejednalo se o žádné odvolací řízení. O námitkách totiž rozhodoval pouze jiný inspektor. Proto škola podala proti protokolu stížnost s návrhem na došetření věci. V nich namítla, že „kontrolní orgán (inspektorát práce – pozn. redakce) nezjistil stav věci v celém rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly, a navíc nezkoumal pro  jednotlivá kontrolní zjištění všechny potřebné doklady.“ 
 
Netřeba dodávat, že inspektorát celou věc – a to i po měsících šetření – dosud nebyl schopen vyřídit definitivně (zřejmě ani on se do věci nechce hrnout o překot).
 

Inspektorát práce v roli soudce?

Jinými slovy doteď sopka sice duní, ale zatím chrlí jenom páru. Vše probíhá, ověřuje se i šetří – a komunikace mezi lidmi je stále zašmodrchanější.
 
Olej do ohně přilil jistý nejmenovaný deník, který napsal, že „inspektorát práce potvrdil porušení zákona“, což je další třaskavé obvinění, protože porušení zákona může s definitivní platností konstatovat jen soud. 
 
Navíc zůstává inspektorát práce pouze kontrolním orgánem, který má na svých internetových stránkách výslovně uvedeno, že není oprávněn vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovně-právních předpisů. 
 
Naopak stanovisko těch, co na gymnáziu pracují, je artikulováno zřetelně: „Absolutní většina zaměstnanců stojí neochvějně za vedením školy včetně ředitele Leoše Gretze. Zásadně se ohrazujeme proti tvrzení, že na naší škole probíhá jakákoli šikana zaměstnanců ze strany vedení školy a že je dokonce škola rozdělená na nějaké dva tábory,“ nechal se slyšet výbor jedné ze dvou školních odborových organizací ústy PhDr. Jany Ondrušové, Mgr. Pavla Koláře či Ing. Věry Simandlové, k jejichž stanovisku jsou připojeny další desítky podpisů (kopii dokumentu má naše redakce rovněž k dispozici).
 

Pět proti dvaasedmdesáti

Dagmar Štrausová si ale skálopevně stojí za svým: „Studiem zákonů a zákoníku práce jsme našli další nesrovnalosti v účtování a v určování pracovní doby. Obáváme se, že je pan ředitel politicky podporovaný a přes všechna pochybení bude radou Jihomoravského kraje do funkce potvrzen. On sám to bere jako útok na svou osobu od několika málo zaměstnanců, kteří se mu chtějí mstít za to, že jim vytkl pochybení na kurzech a při jejich organizaci. Kolektiv je rozdělen na několik táborů, a někteří nás už ani nezdraví,“ komentuje vyhrocené vztahy Dagmar Štrausová. 
 
Ředitel Leoš Gretz naopak pochybení nepřipouští: „Chtěl bych zdůraznit, že v naší škole je více než 120 zaměstnanců. Až nyní se od třetích osob dozvídám, že několik málo zaměstnanců tvrdí, že mají nějaké tři roky staré nevypořádané nároky. Dosud je nikdo z nich vůči škole nevznesl, vyjma Dagmar Štrausové. Nároky nevznesla ani paní Alice Polášek, ani odborová organizace Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství,“ sdělil redakci Znojemska svoje stanovisko Leoš Gretz a potvrdil, že i za tohoto stavu vnímá silnou podporu své osoby jak ze strany zaměstnanců, tak rodičů, a dokonce i ze strany studentů. „Atmosféra na škole je stále přátelská a nijak se nedotýká výuky či školních aktivit. A pokud někdo někoho přestal zdravit, zdaleka to neznamená, že by na škole existovaly nějaké tábory,“ doplnil ředitel Leoš Gretz.
 
Dagmar Štrausová a spol. je sice společenstvím pouhých pěti či sedmi lidí, ale to neznamená, že tato malá skupinka nespokojených nemůže mít pravdu. Může se ale také mýlit. Když však po domluvě není ani vidu, ani slechu, nabízejí se jiná řešení. Možná primitivní, leč odjakživa přímočaře účinná. 
 
Těm, jimž se způsob, jakým je gymnázium řízeno, nelíbí, zbývají dvě možnosti. Buď školu opustit, anebo bojovat až do konce a obrátit se na soud s rizikem, že se finální verdikt, proti němuž odvolání už nebude možné, obrátí proti nim. S ohledem na známý fakt, že soudní verdikty předjímat nelze, Dagmar Štrausová může také vyhrát.
 
Soud ale v tomto momentu zůstává arbitrem nejpovolanějším, v jehož nestrannost – třicet let po sametové revoluci – nezbývá než věřit. 
 

Skutečná bouře, anebo bouře ve sklenici vody?  

Co se tedy na znojemském gymplu vlastně děje? Jde o skutečnou bouři, anebo o bouři ve sklenici vody? Nebo existují zájmy konkrétních osob, které chtějí prosadit svou děj se co děj? A je jim lhostejné, zda poškodí dobré jméno školy, potažmo jméno ředitelovo?
 
Zabalit konečnou pointu článku do pavučiny otazníků je žurnalisticky mírně alibistické. Domnívám se však, že o konec zdaleka nejde. A to tím spíš, že konkurz na místo ředitele znojemského gymnázia, který měl proběhnout minulý čtvrtek, byl odložen na konec června.
 
Vlastimil Mrva