Jeden svět je dnes největším lidskoprávním filmovým festivalem na světě, každoročněpřiláká více než 120 000 divákůa promítne více než 110 dokumentárních filmůze všech jeho koutů. Všechny představené filmy vynikají kvalitním zpracováním, a především zobrazují zásadní témata týkající se stavu současného světa a lidských práv. Stejnou důležitost jako filmy mají pro Jeden svět debaty po projekcích, do kterých festival zapojuje filmaře, protagonisty, lidi z médií, odbornou i laickou veřejnost.
Projekce pro veřejnost ve Znojměnabídnou divákům celkem jedenáct našich i zahraničních filmůod předních dokumentaristů. „Vybrali jsme, věřím, zajímavé příběhy z různýchzemí světa, které divákům dají nahlédnout do života sebevražedných atentátníků, zjistíme, jak snadné je v Česku získat zbraň, jaké je to být hvězdou YouTube nebo co prožívají matky, které nosí dítěcizích lidí. Festivalová nabídka filmůbude opravdu pestrá“, láká na projekce František Koudela, ředitel Znojemské Besedy.
V sále Znojemské Besedy bude kroměfilmových projekcí také možnost zahrát si počítačové hry na netradiční témata. Mimořádněproběhne jedna projekce filmu Bětka a chytré hlavičky také v Doměpečovatelské služby U Lesíka. Součástí festivalu budou již tradičněnejen projekce pro veřejnost, ale také dopolední projekce pro základní a střední školy.
Jana Alexová (-karm-)
Program:
Jedenáct dokumentů ve dvou sálech bude letos možné vidět na znojemském Jednom světě. Připraveny jsou ale i další akce. Na zahájení zahraje česko-perská kapela The Entropies a zahrát si budou moci i diváci. V rámci festivalu bude vybudována počítačová herna, ve které budou k dispozici oceňované hry s dokumentárním, sociálním nebo historickým přesahem. A jaký je hlavní program letošního Jednoho světa?
Kino Svět
21. 3. Úterý
18:00 Slavnostní zahájení festivalu + Dugma: Spoušť(Pål Refsdal, 2016, 58 minut). Abú Qaswara přišel ze Saúdské Arábie, Abú Basír z Velké Británie. Na první pohled obyčejní mladí muži figurují na seznamu sebevražedných atentátníků a v řadách bojovníků džihádu a uprostřed syrské války čekají na svou chvíli. Vytoužená pouť do ráje má ovšem svá úskalí. Překážkou se může stát spletité řízení organizace nebo vlastní rodina. Snímek přináší vzácně bezprostřední vhled do každodenního života islamistických radikálů. Jak přemýšlejí, jak žijí, bojí se, pochybují, mají smysl pro humor? Jedinečný portrét fanatického islamismu. Debata s hostem: Pål Refsdal, režisér (on line); Josef Kraus, bezpečnostní analytik.
20:30 Do zbraně(Barbora Chalupová, ČR, 2016, 40 minut). Proč touží obyvatelé České republiky vlastnit střelnou zbraň a jak snadno se k ní mohou dostat? Debata čtyř mladých žen nad fenoménem legálního i nelegálního ozbrojování vyústí v sázku, při níž se každá z nich pokusí získat smrtící zbraň, aniž by vlastnila zbrojní pas. Nákup na skrytém webu nebo vytištění na 3D tiskárně se ukazují jako relativně snadné cesty. Debata s hostem: Josef Kraus, bezpečnostní analytik.
22. 3. Středa
18:00 Normální autistický film(Miroslav Janek, ČR, 2016, 90 minut). Pětice dětí a dospívajících postav filmu žije s nálepkou, která je odděluje od ostatních. Ale kdo může tvrdit, co je normální a co není? Oceňovaný český dokumentarista natočil neobyčejný snímek o neobyčejných bytostech, nabourávající představu o autismu jako nemoci. Film je plný poetických obrazů, autistického rapu, filozofických úvah o vesmíru, smrti a světa víl nebo smělých plánů budoucího člena demoliční čety. Debata s hostem: Michal Roškaňuk, autista a terapeut.
20:00 Duši neprodám(Eva Tomanová, ČR, 2016, 52 minut). „Hledáme náhradní matku, máme vlastní embrya, zajištěnou kliniku i právní služby.“ Podobných inzerátů přibývá. Ročně se tímto způsobem narodí asi stovka dětí. Přesné číslo nelze zjistit, protože náhradní mateřství se v ČR pohybuje v šedé zóně zákona. Režisérka natáčela se třemi hrdinkami. Monika právě odevzdala biologickým rodičům třetí dítě. Nikola narazila na problematický pár a svádí právní bitvu, aby si mohla syna nechat. Renata porodí miminko, u něhož se objeví podezření na závažnou genetickou vadu. Debata s hostem: Matka Nikola.
23. 3. Čtvrtek
18:00 Exekuce(Andrea Culková, ČR, 2016, 64 minut). Přestěhovala se, nezměnila si adresu, soudní jednání probíhá bez jejího vědomí. Náhle jí zablokují účty a žluté nálepky koukají ze všeho, co má alespoň nějakou hodnotu. Takovou zkušenost si prožila dokumentaristka Andrea Culková a noční exekutorská přepadovka inspirovala její další projekt. Tentokrát se vydává po stopě fungování exekucí a exekutorů u nás i v zahraničí. Nahlíží do celého systému, odhaluje jeho nedostatky a navrhuje možná řešení. Nevyhýbá se ani upřímnému zobrazení rodinných sporů, které vypukají v souvislosti s touto stále tabuizovanou situací. Debata s hosty: Vojtěch Jaroš, exekutor; Daniel Hůle, specialista na dluhovou problematiku (on line).
20:00 Vyrob si svůj stát(Antony Butts, Francie/Velká Británie, 2016, 81 minut). Mnozí obyvatelé Donbasu měli po léta pocit, že ukrajinská vláda přehlíží jejich problémy a ignoruje jejich nároky. Rusko jich na jaře 2014 po anexi Krymu využilo pro nepřiznanou separatistickou operaci. Ozbrojené skupiny proruských rebelů ovládly místní úřady a vyhlásily referendum o odtržení od Ukrajiny. Režisér Antony Butts na konkrétních lidských osudech zobrazuje odhodlání a nadšení, ale i naivitu, aroganci a krutost účastníků převratu. Debata s hostem.
24. 3. Pátek
18:00 Děti on line(Kateřina Hager, ČR, 2017, 52 minut). Zachymu je teprve dvanáct, jeho YouTube kanál má přes sto dvacet tisíc odběratelů a nespecifikovaný počet „haterů“. Maminka to podporuje, zatímco Zachyho otec je zklamaný, že po něm syn nezdědil lásku k myslivosti. Tatínek třináctiletého Oskara zase nesnáší, když přijde z práce a syn je zavřený v pokoji a paří počítačové hry. Starosti má i maminka Nikoly. Ta se v patnácti letech stala jednou z obětí sexuálního agresora na sociální síti. Dokument ukazuje, jak těžké je dospívání i výchova dětí v době, kdy se většina zábavy i hrozeb přesunula do kyberprostoru. Debata s hostem.
20:00 Íránský rave (Susanne Regina Meures, Švýcarsko, 2016, 84 minut). V zemi panuje tvrdá kázeň, cenzura, ulice křižují hlídky mravnostní policie. Odpovědí mladých je ilegální hudba a večírky. Araš a Anúš dělají rave music v zemi, kde je to úředně považováno za dílo satana. Párty se pořádají v bunkrech nebo na poušti, provází je strach z razií, bití a vězení. Dvacetiletí kluci na systém vyzrají, svépomocí vydají nepovolené CD a získají pozvání na mezinárodní festival ve Švýcarsku. S vízy v kapse jim začíná nelehké rozhodování. Chtějí opustit domov a požádat o azyl? Svíravou atmosféru dokumentu podtrhují snímky skryté kamery mobilu.
Dolní sál Znojemské Besedy
25. 3. Sobota
16:00 Rozehraj své město (Anders Eklund, Švédsko, 2016, 72 minut). Jednou z nejúspěšnějších počítačových her se stal Minecraft, v němž hráči staví z 3D bloků virtuální světy. Netrvalo dlouho a jeden švédský městský úředník pochopil, že tohle „digitální Lego“ může snadno posloužit jako nástroj participativního městského plánování. Inovativní zapojení veřejnosti do rekultivace jedné švédské čtvrti neušlo pozornosti UN-Habitatu, agentuře OSN, která podporuje rozvoj společensky a ekologicky udržitelných lidských sídel. Film sleduje několik urbanistických teamů a vývojáře tří her, kteří chtějí díky jejich širokému využití demokratizovat způsob výstavby měst.
18:00 Čínský sen (David Borenstein, Dánsko/Čína/USA, 2016, 73 minut).Jedním z absurdních důsledků čínské snahy adoptovat si americký sen jsou pověstná „města duchů“. Sedm let sledoval režisér případ mladé Yany, která vyrazila do velkoměsta pomáhat zemi v jejím ekonomickém rozmachu. Její agentura zajišťovala „západní manekýny“ developerům, kteří předstírali, že nově postavené komplexy budov a celé čtvrti jsou kosmopolitně obydlené, aby pak mohli o to více zvyšovat ceny při prodeji. Pak se iluze rozpadla. Několik zadlužených nových majitelů i samotná Yana tvrdě narazili.
26. 3. Neděle
18:00 Tichý hněv Inuitů (Alethea Arnaquq-Baril, Kanada, 2016, 82 minut). Kampaň organizací na ochranu zvířat s podporou mnoha celebrit vedla v uplynulých letech k zásadnímu omezení komerčního lovu tuleňů. Tento krok byl ale zároveň pohromou pro ohrožené etnikum Inuitů, kteří jsou na lovu tuleňů ekonomicky závislí. Režisérka, sama Inuitka, poukazuje na škody, které jejímu národu přináší mj. zákaz dovozu tuleních produktů do Evropské unie. Dokumentuje a sama aktivně podporuje argumentaci Inuitů, že lov tuleňů není o nic zavrženíhodnější než běžný chov zvířat v Evropě. Snaha Inuitů se však střetává s nezájmem ochranářů. Dokument dosvědčuje, jak obtížné je kdekoliv na světě sladit ekonomické ohledy s těmi ekologickými.
Zpracovala: -karm-
