Její šarm a osobní kouzlo dodaly velmi osvěžující vodě ze studánky novou kvalitu, a tak jsem si ji ochutnal dokonce tuplovaně. V roli paní hraběnky se představila znojemská herečka Dana Nemčoková. Moc jí to slušelo, stejně jako paní Vodě a Klíčníkovi, kteří studánku otevřeli a návštěvníkům křišťálově průzračnou vodu nalévali.
Pramínek vody, který zde odnepaměti vyvěrá ve stráni, obklopuje od roku 1810 klasicistní stavbička (snad kaplička?) z pískovcových kvádrů. Zub času původní pískovce nahlodal, ale Šanov nechal studánku v letech 2008 až 2009 kompletně rekonstruovat a doplnit stavebními prvky.
Studánka dostala své jméno na počátku 21. století.
Bylo to díky publikaci Studánky Znojemska, kterou vydal znojemský Okrašlovací spolek.
Lze používat dvojí název: známější a frekventovanější Hraběcí studánka, ale i ten druhý, Hraběnčina studánka. Zrovna letos se víc hodilo použít název Hraběnčina.
Studánka byla od nepaměti velmi oblíbeným cílem výletů, zvláště božických občanů, a to jak těch do roku 1945, tak i těch současných. S rozvojem cyklostezek a velmi vstřícným přístupem Obce Šanov (zejména starosty Petra Škárka a Okrašlovacího spolku Šanov) se podařilo v roce 2009 založit velmi pěknou tradici Otevírání Hraběcí studánky. Letošní ročník tak byl již devátým v pořadí a za rok nás čeká malé jubileum.
Dříve než jsme se pořádně seznámili se všemi historickými souvislostmi, uváděli jsme jako zakladatelku studánky hraběnku Emmanuelu Khuen-Belassi. Ta však ještě nebyla v době vzniku klasicistní kapličky nad studánkou na světě. Po ní je ale pojmenovaná jiná stavba, asi tři kilometry vzdálený zámek zvaný Emín nebo též Emma Hof.
text a foto:
Ladislav Nevrkla (-t-)
